Tvá tvář je jak modrá hladina
prozářená letním sluncem
jsi jako modrá vážka nevinná
posedlá půlnočním sluncem
Tvůj hlas je jak zvuk čistýchtónů
Tvá slova jsou tichou písní
podivnou melodií stříbrných zvonů
bijících ve štěstí i tísni.
Tvé rty jsou jako jahody
uzrálé v letním žáru
mizíš mi jako kapky deště
měnící se tiše v páru
když padají na dlažbu
sluncem rozpálenou
má slova jsou prosbou
klečím na kolenou.
Jsi celá hedvábná
jsi jako slunečnice
padá déšť, pár kapek
možná však statisíce
skrápí Tvé vlasy
Tvou milou tvář
jsi zrnko písku
či snad celá pláž?
jsi letní nebe
i polární zář…
/ Only know you love her when you let her go.
// And you let her go.
/// © Pa**enger