Tvá tvář je jak modrá hladina prozářená letním sluncem jsi jako modrá vážka nevinná posedlá půlnočním sluncem Tvůj hlas je jak zvuk čistýchtónů Tvá slova jsou tichou písní podivnou melodií stříbrných zvonů bijících ve štěstí i tísni. Tvé rty jsou jako jahody uzrálé v letním žáru mizíš mi jako kapky deště měnící se tiše v páru když padají na dlažbu sluncem rozpálenou má slova jsou prosbou klečím na kolenou. Jsi celá hedvábná jsi jako slunečnice padá déšť, pár kapek možná však statisíce skrápí Tvé vlasy Tvou milou tvář jsi zrnko písku či snad celá pláž? jsi letní nebe i polární zář… / Only know you love her when you let her go. // And you let her go. /// © Pa**enger