Kde jsou moji dobřà domorodà soukmenovci
Kde je moje dobré pokaděné stádo ovc�
Pak Demiurg bouchnul do stolu
Dobro a zlo chodÃvaj pospolu.
Hmm, Hmm, Hmm... PrÄ, prÄ, prÄ, prÄ...
Hrajà právÄ› na leprosnÃm divadle
Až jim smrdà tkáně odpadlé.
Milujà můj makabróznà obřitek
Po neděli stejně půjdou do kytek.
S útÄ›chou, že hvÄ›zdami jsou na chvÃli
Obecenstvu ukazujà pahýly.
Obecenstvo zajisté jest dojaté
Poněvadž má vesměs hlavy vodnaté.
Zde jsou pouhopouhé miliardy permanentnÃch
Záchvatů existenciálnÃch marasmů opulentnÃch.
Kdyby jařmo své dovedli rozlišit
Na onen svÄ›t chtÄ›li by pospÃÅ¡it.
Hmm, Hmm, Hmm... PrÄ, prÄ, prÄ, prÄ...
Tygru i volu když měřà se stejně
Pak jeden vždy útlakem trpÃ
Kořist se fasuje na prodejně
Å lichta tam ve žlabech ÄpÃ.
Jak Äerná jizva Å¡eredná
Zeje tu blbosti dominanta
V údolà dÃra bezedná
Ale misanthrop chodà na bažanta.
Kde jsou moje pěkné trofeje rohatého
A plody stromu ducha mého
Nevýslovně doširoka košatého?
Až vody se zavřou nad pevninou
Já stÅ™Ãknu ten sajrajt na jinou!
PrÄ, prÄ, prÄ, prÄ...