Kde jsou moji dobřà domorodà soukmenovci Kde je moje dobré pokadÄ›né stádo ovcÃ? Pak Demiurg bouchnul do stolu Dobro a zlo chodÃvaj pospolu. Hmm, Hmm, Hmm... PrÄ, prÄ, prÄ, prÄ... Hrajà právÄ› na leprosnÃm divadle Až jim smrdà tkánÄ› odpadlé. Milujà můj makabróznà obÅ™itek Po nedÄ›li stejnÄ› půjdou do kytek. S útÄ›chou, že hvÄ›zdami jsou na chvÃli Obecenstvu ukazujà pahýly. Obecenstvo zajisté jest dojaté PonÄ›vadž má vesmÄ›s hlavy vodnaté. Zde jsou pouhopouhé miliardy permanentnÃch Záchvatů existenciálnÃch marasmů opulentnÃch. Kdyby jaÅ™mo své dovedli rozliÅ¡it Na onen svÄ›t chtÄ›li by pospÃÅ¡it. Hmm, Hmm, Hmm... PrÄ, prÄ, prÄ, prÄ... Tygru i volu když měřà se stejnÄ› Pak jeden vždy útlakem trpà KoÅ™ist se fasuje na prodejnÄ› Å lichta tam ve žlabech ÄpÃ. Jak Äerná jizva Å¡eredná Zeje tu blbosti dominanta V údolà dÃra bezedná Ale misanthrop chodà na bažanta. Kde jsou moje pÄ›kné trofeje rohatého A plody stromu ducha mého NevýslovnÄ› doÅ¡iroka koÅ¡atého? Až vody se zavÅ™ou nad pevninou Já stÅ™Ãknu ten sajrajt na jinou! PrÄ, prÄ, prÄ, prÄ...