1)Jsou někdy dny za svítání,
Kdy v sobě důvod ptát se mám.
Právě když vrací se mi příběhy mí
O srdcích navždy vzdálených.
R:Možná je to tím víc,
Že jsem sám,
Když se ptám, jestli tobě scházím,
Vracím se dál ve vzpomínkách
Navždy s úsměvem svým.
Možná je to tím víc,
Že jsem sám,
Poznávám to kouzlo co čas vrátí,
Ztrácím tě víc, nezískávám,
Navždy s úsměvem svým.
2)Tím co mi brání v lítání,
Dobrým i zlým je poznáním.
Zda jsou mi křídla lásky právem souzený,
Ve hvězdách je tuží vepsaný.
R:Možná je to tím víc,
Že jsem sám,
Když se ptám, jestli tobě scházím,
Vracím se dál ve vzpomínkách
Navždy s úsměvem svým.
Možná je to tím víc,
Že jsem sám,
Poznávám to kouzlo co čas vrátí,
Ztrácím tě víc, nezískávám,
Navždy s úsměvem svým.
Právě když vrací se mi příběhy mí
O srdcích navždy vzdálených.
R:Možná je to tím víc,
Že jsem sám,
Když se ptám, jestli tobě scházím,
Vracím se dál ve vzpomínkách
Navždy s úsměvem svým.
Možná je to tím víc,
Že jsem sám,
Když se ptám, jestli tobě scházím,
Vracím se dál ve vzpomínkách
Navždy s úsměvem svým.
Možná je to tím víc,
Že jsem sám,
Poznávám to kouzlo co čas vrátí,
Ztrácím tě víc, nezískávám,
Navždy s úsměvem svým.