1)Jsou někdy dny za svítání, Kdy v sobě důvod ptát se mám. Právě když vrací se mi příběhy mí O srdcích navždy vzdálených. R:Možná je to tím víc, Že jsem sám, Když se ptám, jestli tobě scházím, Vracím se dál ve vzpomínkách Navždy s úsměvem svým. Možná je to tím víc, Že jsem sám, Poznávám to kouzlo co čas vrátí, Ztrácím tě víc, nezískávám, Navždy s úsměvem svým. 2)Tím co mi brání v lítání, Dobrým i zlým je poznáním. Zda jsou mi křídla lásky právem souzený, Ve hvězdách je tuží vepsaný. R:Možná je to tím víc, Že jsem sám, Když se ptám, jestli tobě scházím, Vracím se dál ve vzpomínkách Navždy s úsměvem svým. Možná je to tím víc, Že jsem sám, Poznávám to kouzlo co čas vrátí, Ztrácím tě víc, nezískávám, Navždy s úsměvem svým. Právě když vrací se mi příběhy mí O srdcích navždy vzdálených. R:Možná je to tím víc, Že jsem sám, Když se ptám, jestli tobě scházím, Vracím se dál ve vzpomínkách Navždy s úsměvem svým. Možná je to tím víc, Že jsem sám, Když se ptám, jestli tobě scházím, Vracím se dál ve vzpomínkách Navždy s úsměvem svým. Možná je to tím víc, Že jsem sám, Poznávám to kouzlo co čas vrátí, Ztrácím tě víc, nezískávám, Navždy s úsměvem svým.