Hej Nedory, Kiliáne Nedory, ty stvůro, kterou miluju
Otvírám ti cestu
Vstaň a choď, chci se s tebou konečně bavit až do smrti,
Vole
Jak Kiliáne trávíš den v bufetu na Knížecí??!
Je to veselý? Troubo
Nikdy sem se nedozvěděl, kde se tady Nedory vzal
Ani nevim jak sme se poznali
Asi sme se poprvé jen tak minuli
Protože sme byli voba sevřený
Nedory v kůži a s kruhama pod vočima
Jak sup jak sup ach Bože jak sup
Mohlo to bej na Karláku
V horkým letním podvečeru
Nebo kde do mě zabořil svý drápy
Bylo to tehdy na nábřeží
Když tam ležel jak chytil jednu
Tou trubkou vod lešení
Vod toho koktavýho?
Jenže sem mu nijak nepomoh
Zkrátka sem ho tam nechal ležet
Sem věděl, že Nedory je taky had
Chřestýš, kterej se bojí pomoci
Zkrátka sem se to nikdy nedozvěděl
A nemá cenu po tom pátrat
Zkrátka tady jednou byl
Ostatně měl něco ze zjevení
Prošel to všechno moc rychle
Až zběsile a trochu blbě
Zkrátka Nedory, hej Nedory
Byl tak hubenej
Nikdy nezapomenu na ten jeho ksicht
Nosil v ksichtě všechny svíce světa
Měl tam taky kameny a klenby
A prach, Bože prach z větru nebo z hvězd?
Jestli byl někdo temnej
Něžnej a temnej hajzl
Tak to byl Kilián Nedory
Jako to léto
V severních Čechách
Kdy chodil
Jako by mu furt po zátylku jezdila břitva
A všechno ho sralo
A přesto jak to divoce vnímal
Von totiž musel
Zkrátka se to do něj usazovalo
Nedory byl plnej lógru světa
A už nemoh zvracet
Miloval štíhlý věci
Od mrtvých prstů
Po krky kytary
A svíce svíce z jeho tváří
Tak vysoký čelo
Bílý a chladný
Věděl sem jak se jednou Nedory probudil
A poznal že už v podstatě nic nechce
Byl plnej
A nemoh zvracet
Bylo to trochu děsivý
Venku bylo zataženo
Zkrátka někdo hodil deku
Nedory otevřel oči
Podíval se na strop
A věděl že mu nepatří
Zvedl ruku ten Nedory
Podíval se na ní
Smrděla mu
Byla snad jeho?
Věděl že mu nepatří
Vztekle hodil nějakou peřinu na zem
Tu kterou byl údajně přikrytej
Vedle něj ležela nějaká holka
Si jí předtim nevšim
Se na ní kouk
A věděl že mu nepatří
Sesunul nohy na zem
A sedl si
Kupodivu nebyl nahej
Jen vod pasu dolu
Nahoře měl bundu a pár jizev
Mžoural, ten vůl mžoural
Nevěděl kde je
Nicméně věděl že tam nepatří
Nic mu už nepatřilo
A von nepatřil nikam
Slyšel doteky nějaký ruky
Jak mu škárbe po vnitřní straně těla
Někde na břichu a u srdce
Cejtil jasně ty nehty
Vo tu slizkou stěnu těla
Krvavou a tmavou hej Nedory v těle je tma
Už sem ti to říkal
Tak vstal
Přešel po místnosti
A snažil se vzpomenout
Co se dělo
Už neměl přátele
A to tělo na posteli mu nic neříkalo
Chytil svou koňskou štíhlou hlavu do dlaní
A zavyl
Co jsem si to včera dal?
Chlupy, léky, jedy a tak dál...
Dal si nohy do kalhot
Uviděl na stole nějaký peníze
Vzal je plus balíček cigaret
A aniž by se podíval na tu dívku
Která byla fakt pěkná
Vod vodešel!
Chytil ho svěrák
Na schodech domu
Kde to páchlo
Semenem a krví
A starejma ženskejma
Bylo to hodně pater
Nudilo ho to
Nedory bloumal
A už byl venku
Venku pršelo
A Nedory si dal pivo
Myslím, že tehdy už nežil
Jen čekal
Čekal až přestane
Až přestane Kilián Nedory
k** him k**...
Bylo v něm něco ze zabijáka
Asi ten led na srdci
Ta námraza
Protože umírající a zabijáci
Jsou na světě sami
A psi, prašivý zatoulaný psi
Nedorymu se svlékala duše
Něžná a krutá
Bílá a s**uální
Měl vrásky na čele
Jak ho krčil
A šklebil se
Přes skla bufetu
A pulitr nejeden
Měl zátylek napjatej
V tom Smíchově
Zabořenej až po uši
Krvácely mu dásně
Nervózně si klepl nohou
Hnusnej chlap za pípou
Hnusnej chlap před pípou
Hnusnej Kilián Nedory chlap
Plnej pošpiněný něhy
Která se ztratila tu noc
Plnej jizev plnej dívčích prstů
Skrz Nedory chyť jí ty chrte
Vraž jí tam čuráka
Až se chytne oltáře
A zařve jak řvou lidi v horách
Ne lidi, dyť už nechceš lidi
Eště aby se ti v bufetu
Na Knížeci zjevil anděl, ty vole
Nedory má v hlavě hudbu
Tu požíračku duší
Sežer jí Nedory
Vem si jí
Je tvoje, copak si to nevěděl?
Máš všechno
Ale Nedory už nic nechce
Kouká a na čele se mu
Perlí kapka potu
V takový zimě
Když prší
Co se zas děje Kiliáne?
Chtěl bych výt s tebou
Ale vím že to nejde
Vyješ-li ty vyju i já
Nedory pije moc piv
Den se převaluje jak leviathan
Lidi se měněj v bufetu
V bufetu se lidi vždycky měněj
Měněj se jim ksichty
Jen ty seš tak bílej Nedory
Věděl jedno
Že nikoho nechce vidět
Bylo toho moc
Vždycky myslel na samotu
Ale když přišla tak se jí vyděsil
Normálně se z ní zesral
Ale Nedory, neber to tragicky
Dyť je eště vítr
Nedory se zastavil před tím domem
Vytušil že je na Smíchově
Podle tlukotu svýho srdce
Vytušil že je konec století
Konec tisíciletí
Lidskýho pachtění a vraždění
A hudby
Cejtil jako kdyby ho
Temný stvůry který vládnou nebesům
Vykosťovaly pomalu ale jistě
Život byl skřipec
A nemohl si na nikoho vzpomenout
Tak si zapálil cigaretu a vyrazil
Dělalo se mu blbě
Z rozumnejch bejvalej přátel
Který si dávaj bacha
Na všechno
Aby se neměli moc rádi
A aby se nespálili
Celý spálený
A do sebe zamilovaný
Lidi bejvalý
Se ho už netýkalo
Věděl že to je konec
Jemnej skluz do pekla
Ale furt stál na svejch svících v tváři
A cejtil všechny fabriky doly a kriminály
V tom šíleným šedivým dnu
Na Smíchově
Šel nějak bezmyšlenkovitě
Viděl Sloní nohu cikánku
Která řvala
Čerta měla pod sukní
Bylo dost brzo na to
Aby se někomu udělalo zle a von to věděl
Bufet Na Knížecí se mu zjevil jako zprzněná ženská
A Nedory trpěl když ho viděl
V Nedorym vyla stvůra Nedory
A celý město.
Nedory byl zrozenej pro tohle město
Zrodil se z něj
To bylo krutý – takže normální
Nedory nevzdychal
Slintal skuhrání
Cejtil touhu soch
A surovou soulož
Vlhkou a studenou
Někde v průjezdu
Trpěl jak zvíře
A dal si pivo
Nedory slyšels někdy tuhle píseň?
Hranou na lidský srdce?
Blázen dotančil
A baba došla...
Tančil jak racek
Došla jak smrt
To už bys moh poznat
Než se ztratíš
Viselče viselče
Nedory vypadáš jak labutí krk
Bílej pružnej
S jednou nohou v krvi srdce pekla
Nedory pije v bufetu Na Knížecí
Koženě kouká ach jak ten kouká
Sotva pozdraví
Bolej ho rty
Olíbané kurvením andělů