Hej Nedory, Kiliáne Nedory, ty stvůro, kterou miluju Otvírám ti cestu Vstaň a choď, chci se s tebou konečně bavit až do smrti, Vole Jak Kiliáne trávíš den v bufetu na Knížecí??! Je to veselý? Troubo Nikdy sem se nedozvěděl, kde se tady Nedory vzal Ani nevim jak sme se poznali Asi sme se poprvé jen tak minuli Protože sme byli voba sevřený Nedory v kůži a s kruhama pod vočima Jak sup jak sup ach Bože jak sup Mohlo to bej na Karláku V horkým letním podvečeru Nebo kde do mě zabořil svý drápy Bylo to tehdy na nábřeží Když tam ležel jak chytil jednu Tou trubkou vod lešení Vod toho koktavýho? Jenže sem mu nijak nepomoh Zkrátka sem ho tam nechal ležet Sem věděl, že Nedory je taky had Chřestýš, kterej se bojí pomoci Zkrátka sem se to nikdy nedozvěděl A nemá cenu po tom pátrat Zkrátka tady jednou byl Ostatně měl něco ze zjevení Prošel to všechno moc rychle Až zběsile a trochu blbě Zkrátka Nedory, hej Nedory Byl tak hubenej Nikdy nezapomenu na ten jeho ksicht Nosil v ksichtě všechny svíce světa Měl tam taky kameny a klenby A prach, Bože prach z větru nebo z hvězd? Jestli byl někdo temnej Něžnej a temnej hajzl Tak to byl Kilián Nedory Jako to léto V severních Čechách Kdy chodil Jako by mu furt po zátylku jezdila břitva A všechno ho sralo A přesto jak to divoce vnímal Von totiž musel Zkrátka se to do něj usazovalo Nedory byl plnej lógru světa A už nemoh zvracet Miloval štíhlý věci Od mrtvých prstů Po krky kytary A svíce svíce z jeho tváří Tak vysoký čelo Bílý a chladný Věděl sem jak se jednou Nedory probudil A poznal že už v podstatě nic nechce Byl plnej A nemoh zvracet Bylo to trochu děsivý Venku bylo zataženo Zkrátka někdo hodil deku Nedory otevřel oči Podíval se na strop A věděl že mu nepatří Zvedl ruku ten Nedory Podíval se na ní Smrděla mu Byla snad jeho? Věděl že mu nepatří Vztekle hodil nějakou peřinu na zem Tu kterou byl údajně přikrytej Vedle něj ležela nějaká holka Si jí předtim nevšim Se na ní kouk A věděl že mu nepatří Sesunul nohy na zem A sedl si Kupodivu nebyl nahej Jen vod pasu dolu Nahoře měl bundu a pár jizev Mžoural, ten vůl mžoural Nevěděl kde je Nicméně věděl že tam nepatří Nic mu už nepatřilo A von nepatřil nikam Slyšel doteky nějaký ruky Jak mu škárbe po vnitřní straně těla Někde na břichu a u srdce Cejtil jasně ty nehty Vo tu slizkou stěnu těla Krvavou a tmavou hej Nedory v těle je tma Už sem ti to říkal Tak vstal Přešel po místnosti A snažil se vzpomenout Co se dělo Už neměl přátele A to tělo na posteli mu nic neříkalo Chytil svou koňskou štíhlou hlavu do dlaní A zavyl Co jsem si to včera dal? Chlupy, léky, jedy a tak dál... Dal si nohy do kalhot Uviděl na stole nějaký peníze Vzal je plus balíček cigaret A aniž by se podíval na tu dívku Která byla fakt pěkná Vod vodešel! Chytil ho svěrák Na schodech domu Kde to páchlo Semenem a krví A starejma ženskejma Bylo to hodně pater Nudilo ho to Nedory bloumal A už byl venku Venku pršelo A Nedory si dal pivo Myslím, že tehdy už nežil Jen čekal Čekal až přestane Až přestane Kilián Nedory k** him k**... Bylo v něm něco ze zabijáka Asi ten led na srdci Ta námraza Protože umírající a zabijáci Jsou na světě sami A psi, prašivý zatoulaný psi Nedorymu se svlékala duše Něžná a krutá Bílá a s**uální Měl vrásky na čele Jak ho krčil A šklebil se Přes skla bufetu A pulitr nejeden Měl zátylek napjatej V tom Smíchově Zabořenej až po uši Krvácely mu dásně Nervózně si klepl nohou Hnusnej chlap za pípou Hnusnej chlap před pípou Hnusnej Kilián Nedory chlap Plnej pošpiněný něhy Která se ztratila tu noc Plnej jizev plnej dívčích prstů Skrz Nedory chyť jí ty chrte Vraž jí tam čuráka Až se chytne oltáře A zařve jak řvou lidi v horách Ne lidi, dyť už nechceš lidi Eště aby se ti v bufetu Na Knížeci zjevil anděl, ty vole Nedory má v hlavě hudbu Tu požíračku duší Sežer jí Nedory Vem si jí Je tvoje, copak si to nevěděl? Máš všechno Ale Nedory už nic nechce Kouká a na čele se mu Perlí kapka potu V takový zimě Když prší Co se zas děje Kiliáne? Chtěl bych výt s tebou Ale vím že to nejde Vyješ-li ty vyju i já Nedory pije moc piv Den se převaluje jak leviathan Lidi se měněj v bufetu V bufetu se lidi vždycky měněj Měněj se jim ksichty Jen ty seš tak bílej Nedory Věděl jedno Že nikoho nechce vidět Bylo toho moc Vždycky myslel na samotu Ale když přišla tak se jí vyděsil Normálně se z ní zesral Ale Nedory, neber to tragicky Dyť je eště vítr Nedory se zastavil před tím domem Vytušil že je na Smíchově Podle tlukotu svýho srdce Vytušil že je konec století Konec tisíciletí Lidskýho pachtění a vraždění A hudby Cejtil jako kdyby ho Temný stvůry který vládnou nebesům Vykosťovaly pomalu ale jistě Život byl skřipec A nemohl si na nikoho vzpomenout Tak si zapálil cigaretu a vyrazil Dělalo se mu blbě Z rozumnejch bejvalej přátel Který si dávaj bacha Na všechno Aby se neměli moc rádi A aby se nespálili Celý spálený A do sebe zamilovaný Lidi bejvalý Se ho už netýkalo Věděl že to je konec Jemnej skluz do pekla Ale furt stál na svejch svících v tváři A cejtil všechny fabriky doly a kriminály V tom šíleným šedivým dnu Na Smíchově Šel nějak bezmyšlenkovitě Viděl Sloní nohu cikánku Která řvala Čerta měla pod sukní Bylo dost brzo na to Aby se někomu udělalo zle a von to věděl Bufet Na Knížecí se mu zjevil jako zprzněná ženská A Nedory trpěl když ho viděl V Nedorym vyla stvůra Nedory A celý město. Nedory byl zrozenej pro tohle město Zrodil se z něj To bylo krutý – takže normální Nedory nevzdychal Slintal skuhrání Cejtil touhu soch A surovou soulož Vlhkou a studenou Někde v průjezdu Trpěl jak zvíře A dal si pivo Nedory slyšels někdy tuhle píseň? Hranou na lidský srdce? Blázen dotančil A baba došla... Tančil jak racek Došla jak smrt To už bys moh poznat Než se ztratíš Viselče viselče Nedory vypadáš jak labutí krk Bílej pružnej S jednou nohou v krvi srdce pekla Nedory pije v bufetu Na Knížecí Koženě kouká ach jak ten kouká Sotva pozdraví Bolej ho rty Olíbané kurvením andělů