Pod klenbou nádraží veselí lidé se smějí,
Hodina sudá či lichá, zní hovor a křik,
Třicet je kolejí, které se navracejí,
Třicátá prvá je tichá jak tajený vzlyk.
Možná někdo to ví, kam ty koleje vedou
A proč nastoupil smutek do vagonu,
(: za most betonový zelené vlaky jedou,
Zbyly obaly z kytek na peronu.:)
Pod klenbou nádraží Babylon řečí a zvuků,
Z ostatních kolejí veselé vlaky jedou,
Na této poslední obava roztřese ruku
V ponuré naději, že snad už nepřijedou.
(: Prsten granátový barvu svou změní v šedou,
Ústa šeptají ještě a zasvítí blesk,
Každý dnes už to ví, kam ty vagony jedou
A proč s kapkami deště padá i stesk.:)