Pod klenbou nádraží veselí lidé se smějí, Hodina sudá či lichá, zní hovor a křik, Třicet je kolejí, které se navracejí, Třicátá prvá je tichá jak tajený vzlyk. Možná někdo to ví, kam ty koleje vedou A proč nastoupil smutek do vagonu, (: za most betonový zelené vlaky jedou, Zbyly obaly z kytek na peronu.:) Pod klenbou nádraží Babylon řečí a zvuků, Z ostatních kolejí veselé vlaky jedou, Na této poslední obava roztřese ruku V ponuré naději, že snad už nepřijedou. (: Prsten granátový barvu svou změní v šedou, Ústa šeptají ještě a zasvítí blesk, Každý dnes už to ví, kam ty vagony jedou A proč s kapkami deště padá i stesk.:)