Dívky chodí v šatech z krepdešínu
A já se z těch dívek div nepominu
Oči navrch hlavy, já nechci do Opavy
Co má být ukryto, ať je, kruci, skryto
Kdopak má vydržet tohleto neurčito
Tyhlety siluety devatenáctiletý
Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej
Zatracený krepdešín, život už mě netěší
Představa, co by bylo, kdyby bylo
No vážně, koho by to nezabilo
A tak teď sebou hážu a usnout nedokážu
Jen jsem prošel městem, a jsem groggy
Zavolejte, prosím, psychology
Trpí moje ego, krucinál himlhergot
Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej
Zatracenej psycholog, já jsem z toho celej cvok?
Na vině je moje fantazie
Nedá mi pokoje, furt do mě ryje
Kreslí černou tuší, co jenom matně tuším
A já, abych řek' pravdu, toho tuším hodně
Fantazie kreslí věrohodně
Troufne si na cokoli, má totiž na to školy
Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej
Zatracená fantazie, člověk klidně nepožije
Slunce koncem léta bývá rozžhavené
A holky v krepdešínu jsou jako pod rentgenem
Lepší je doma seděti, máš-li ženu a dvě děti