Dívky chodí v šatech z krepdešínu A já se z těch dívek div nepominu Oči navrch hlavy, já nechci do Opavy Co má být ukryto, ať je, kruci, skryto Kdopak má vydržet tohleto neurčito Tyhlety siluety devatenáctiletý Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej Zatracený krepdešín, život už mě netěší Představa, co by bylo, kdyby bylo No vážně, koho by to nezabilo A tak teď sebou hážu a usnout nedokážu Jen jsem prošel městem, a jsem groggy Zavolejte, prosím, psychology Trpí moje ego, krucinál himlhergot Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej Zatracenej psycholog, já jsem z toho celej cvok? Na vině je moje fantazie Nedá mi pokoje, furt do mě ryje Kreslí černou tuší, co jenom matně tuším A já, abych řek' pravdu, toho tuším hodně Fantazie kreslí věrohodně Troufne si na cokoli, má totiž na to školy Sunday, Monday, klapky na oči si, chlapče, nandej Zatracená fantazie, člověk klidně nepožije Slunce koncem léta bývá rozžhavené A holky v krepdešínu jsou jako pod rentgenem Lepší je doma seděti, máš-li ženu a dvě děti