Žár slunce táh rtuťový sloupec výš.
Chodník byl výhní spíš,
Tehdy se zbláznil čas.
Vím, že jen dík neblahým náhodám
Uprostřed léta k nám
Vstoupil mráz .
Mráz!
Na rtech z ocele
Bílou růž.
Mráz!
Běží po těle
Svírá nůž.
Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp,
Na každý pád ten blázen nás tím škráb.
Mění v ledové sousoší nás dva,
Křeč místo úsměvů tu zůstává.
Tam, kdes mě hřál na našich polštářích,
Cítím jak skřípe sníh,
Roste hráz.
Jak plevel dál zimostráz klíčí v nás,
K cudnosti hloupý pás
Dal mi mráz.
Mráz!
Na rtech z ocele
Bílou růž.
Mráz!
Běží po těle
Svírá nůž.
Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp,
Na každý pád ten blázen nás tím škráb.
Mění v ledové sousoší nás dva,
Jen maska úsměvů tu zůstává.
Mráz!
Na rtech z ocele
Bílou růž.
Mráz!
Běží po těle
Svírá nůž.
Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp,
Na každý pád ten blázen nás tím škráb.
Mění v ledové sousoší nás dva,
Jen maska úsměvů tu zůstává.
Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp,
Na každý pád ten blázen nás tím škráb.
Mění v ledové sousoší nás dva,
Grimasa úsměvů tu zůstává.
Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp,
Na každý pád ten blázen nás tím škráb.
Mění v ledové sousoší nás dva,
Jen maska ...