Žár slunce táh rtuťový sloupec výš. Chodník byl výhní spíš, Tehdy se zbláznil čas. Vím, že jen dík neblahým náhodám Uprostřed léta k nám Vstoupil mráz . Mráz! Na rtech z ocele Bílou růž. Mráz! Běží po těle Svírá nůž. Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp, Na každý pád ten blázen nás tím škráb. Mění v ledové sousoší nás dva, Křeč místo úsměvů tu zůstává. Tam, kdes mě hřál na našich polštářích, Cítím jak skřípe sníh, Roste hráz. Jak plevel dál zimostráz klíčí v nás, K cudnosti hloupý pás Dal mi mráz. Mráz! Na rtech z ocele Bílou růž. Mráz! Běží po těle Svírá nůž. Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp, Na každý pád ten blázen nás tím škráb. Mění v ledové sousoší nás dva, Jen maska úsměvů tu zůstává. Mráz! Na rtech z ocele Bílou růž. Mráz! Běží po těle Svírá nůž. Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp, Na každý pád ten blázen nás tím škráb. Mění v ledové sousoší nás dva, Jen maska úsměvů tu zůstává. Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp, Na každý pád ten blázen nás tím škráb. Mění v ledové sousoší nás dva, Grimasa úsměvů tu zůstává. Snad má nůž snad jen z krápníků má dráp, Na každý pád ten blázen nás tím škráb. Mění v ledové sousoší nás dva, Jen maska ...