Ubohý vládče krátké tmy Těch sedmi nocí nade dny Tys vysál morek z hvězd Já svědek jsem byl Ty vládče rozporů Co trháš duši ve slupce A vléváš černou duši do stromů Které jak trychtýře stíní Klid černých v reji šedých míst A lesklou hladinu v příkopu Za noci plná odporu K hvězdám, měsíci K sobě jak pochodni Planoucích názorů Proč netrháš tmu na místech jiných Nad hlavami tupých těl A mě nenecháš v tekutém černém temnu Za noci bez hvězd I ve mnou proklínaný den Vládče rozporů ty poživačné černé oko Proč kmitáš se mezi stromy Strhnu tě svou duší zemdlelou Extaticky větrem odranou Já stavím tobě pomník z prachu A slz co vytékají do uren mrtvých Modeluji hnus tvého těla Nad protrhávající se propastí dne