Umbrtka - Literát lyrics

Jak mocných kolísek ve své prostotě dosáhli Kolik podmočených prken zdvihli z mokrých luk Jak nádherně se vzepřeli límcům světla kolem krku Zato dlouhým jak vlasem Potáhli komínová pohřebiště Stálým zaříkáváním vlastně Obnažují nevěřícím dásně Při jejich smíchu Tak tropicky nežádoucím Nás chlad louží denních A příkopů nočních Opravňuje ke zlovůli A ozvěně vizí do hlavy Zadrátované Smaltované Potlučené Přivezené a odvezené Právě posunuté Oči myšlenky zvonce Na ulicích v zemi,betonu A jako součást Hamižné poživačnosti Ale nejsem literát Bohové v odpočinku zasklení Odsouzeni k pití jsou V tekutině mastné Tepelně uhlím odvzdušněni Však nedýchali předtím již A mě probouzí v postavení V očích stín jako mříž Téměř ze mě vězení Kobka senem vystlaná Však přetrvám to zastření Krev v listí se mění Suchá je jak čapka ve větru Vidím jen stromů vlnění Proti nebi zrní se Snad bouří Nevolnost probouzí Válka je Pánem králů