Umbrtka - Jádřinec Staroby lyrics

Kdo si ústa plní plody sadů A proklíná těch plodů tuhá jádra Které mučí jeho hltavost Neví, že jen pro ně žila dřeň Vrásčité staré obličeje Jsou právě jako vyschlé plody Bez vody se osaměle plouží Mezi rozmočeným papírem Nevědí již, jak poskládat slova Dýchají vzájemně své nemoci Z obvazů v dopoledních tramvajích Kde mají výsadu sedu Paměť a zuby vykotlané Žádné moudrosti se nedobrali Ale pod záhyby mrtvé kůže Drobné jádro se převaluje Z nečisté mlhy, nasáklé prachem Z kovových pilin a nejmenších střepů Které po léta vnikaly v póry V žluknoucí tělo, jádřinec staroby Plni nevědomosti a chladu Procházeli ranními ulicemi Kradli z popelářních oltářů Ve stínu odvěkých továren Když zvedli zraky ke komínům Snad pocítili cosi jako údiv Ten hrudku zavrtanou v hlenu Obdařil matným přísvitem Když ti, kdo tak obcovali s prázdnem Spánku se navždy, cele odevzdají V ulici, jíž šli nejčastěji Vyroste trs krásného plevele