Jsem beduín Co jde odnikud nikam. Příběh je poušť Já pomalu si zvykám tak žít, Pomalu si zvykám tak žít. A žít neumím Jen tak neklidně těkám. Dotek je spoušť A co od něho čekám nic víc, A co od něho čekám nic víc. Mám tisíc barevných představ O zemi písku a dlouhých stínů. Tisíc a jednu noc nespat Chci v zemi zpěvů muezzinů. Mám tisíc barevných představ Cestou do oáz - vlhkých rtů. Toužit a nikdy to nevzdat Po těle štíhlých minaretů. Je jedno jakej směr Na poušti hodin už se stmívá Na cestě uvězněn Čas klidně běží a já si zpívám: MMMMMMMM... ÓOOOOOOOO... Jsem beduín Co jde odnikud nikam. Příběh je poušť Já pomalu si zvykám tak žít, Pomalu si zvykám tak žít. A žít neumím Jen tak neklidně těkám, Dotek je spoušť A co od něho čekám nic víc, A co od něho čekám nic víc. ÓOOOOOOOO...