Psí Vojáci - 2.2. lyrics

2.2. v roce dva tisíce Sečet sem dvojky, vyšla mi šestice Dostal jsem chuť hodit ji do dvora Zahodit celej den, ne, to se nedělá Vyšel jsem do dešte, docela pršelo A napích ji na vež kostela Dívej se, Antoníne, teď máš na spici Úplně novou studenou šestici Jak tam tak trčela, srdce mi sevřelo Vzal jsem ji k sobě, to se stát nemělo Měla divný řeči a skazila den Chtěla mě přesvědčit že život je marnost jen Že všechno mý snažení je jenom pitomej sen Skřípal jsem zubama, bil se do čela Hned zase v pokleku choulil se do breku I počasí šílelo, slunce I počasí bláznilo, vichřice Pak jsem se na ní upřeně podíval Viděl jsem zas jenom obludu šestivou Jakmile v mým bytě hubou plesnivou Že bude u mně žít a to napořád No to mně dojalo a začal jsem řvát: Co si myslíš, ty tupý numero Že jsem tě zachránil abys mně zničilo? Že jsem ti poskytnul střechu nad hlavou Abych se zabejval svou vlastní popravou? Jseš jen začátek čísla ďáblova Tak jsem neváhal a praštil s ní do dvora Dvúr se zachvěl, obloha speněla Antonín zaúpěl, práce mi přibyla