Li Po - Vsechno ma svuj cas lyrics

Vidím padat list, pomalu pluje vzduchem Jak tyhle harmonie co ti prostupují sluchem V tom pohybu se zračí, zračí celý život Sleduj a pochopíš, že každej tu má svoje místo V přírodě, z který se snažíme tak vydělit To že k ní patříme si dokazujem v posteli To jsme my, máme potřeby, ale nejsi pes co odběhne Jsi člověk a láska tě dělá člověkem Nemůžeš myslet aniž by si snil, nemůžeš snít Aniž bys pochopil, že všichni potřebujem cíl Znova a znova tečou slova, znám potřebu mlčení Jsou dny zápasu, jako dny smíření Doteď nechápem smrt a jak uchopit náhodu Když je štěstí křehčí, než ten list javoru Co za malou chvíli skončí svojí krátkou pouť Nebuď věčně kovářem svojich vlastních pout Všechno má svůj čas jako život v nás Od kroku dítěte po vrásčitou tvář Uč se nechat plynout, to co plynout má Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá Všechno má svůj čas jako život v nás Od kroku dítěte po vrásčitou tvář Uč se nechat plynout, to co plynout má Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá Myslím lásku matky, co k sobě tiskne dítě Kde se v lidech bere touha předávat ten příběh? Ve světě, kterej umí studit jako horskej pramen Ve světě, kde se k sobě s úctou často nechováme Myslim na otce co vstávaj, vyrážej do zimy Aby uživili rodiny, zlomili ty pochyby O sobě, o cestě, kterou si zvolili štěstí rodiny ukazuje na jejich motivy žijem v době, víš, kde pro ideály je jen smích Kde se lidi zavíraj před lidma ve svých palácích Co mě dělí ale od těch, co se snaží každej den Projít se vztyčenou hlavou hrdě svojím životem? Ano čím jsem já, raperem, kouzelníkem slova? Co ty spousty dalších, co se nemaj za co schovat Síla lidskosti, nech jí týct, nezáří, má svůj cíl Když se k ní přikloníš, člověk se promění Všechno má svůj čas jako život v nás Od kroku dítěte po vrásčitou tvář Uč se nechat plynout, to co plynout má Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá Všechno má svůj čas jako život v nás Od kroku dítěte po vrásčitou tvář Uč se nechat plynout, to co plynout má Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá Žijem v době, víš, kde pro ideály je jen smích Kde se lidi zavíraj před lidma ve svých palácích Co mě dělí ale od těch, co se snaží každej den Projít se vztyčenou hlavou hrdě svojím životem? Ano čím jsem já, raperem, kouzelníkem slova? Co ty spousty dalších, co se nemaj za co schovat Síla lidskosti, nech jí týct, nezáří, má svůj cíl Když se k ní přikloníš, člověk se promění Všechno má svůj čas jako život v nás Od kroku dítěte po vrásčitou tvář Uč se nechat plynout, to co plynout má Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá Všechno má svůj čas jako život v nás Od kroku dítěte po vrásčitou tvář Uč se nechat plynout, to co plynout má Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá