Umbrtka - Nad Tíživou Knihou lyrics

Zobany od sněhu krkavci zvedají Otáčí hlavami v letu zadumaném Hluboko pod nimi hoří jich otcové Ostatky ještěrů do výhně vkládány Řev druhé smrti co černý popel Na horká těla v ulicích sedá, drtí je; Igelitová bělma Ve větvích zavěšená, větrem poulená Těmi chci vidět Mé prsty zbolavělé pevně knihu drží Jež v listy ssála břečky z odpadního chřtánu Nesu ji seřadištěm ve vyprahlost pokoje V patách mi večer tiší naříkavá světla Mé rty jsou rozpraskaná žula A spáry další kávou plním Pak rozevírám dveře knihy V níž ze slov vyklíčily obrazy Text takto pozměněný, náhle pravdivý Tvůrci se vysmívá, i jeho bratřím; Nořím se do něj a kdesi ve mně Pohne se prapředek velryby s pavoučíma očima Tak nepochopitelně starý a jednoduchý Prázdný trůn (skladba ve skladbě; posměšný text rozmočené knihy) Člověk se vine k čistotě domnělé Jako se vine améba k sloupu dórskému By jí byl páteří; Pak ve vidění horečnatém Zahlédne kořeny svých tužeb Rve páteř ven a boří chrám Plazí se v maelström, jenž točí klikou Kořit se tomu, kdo vládne žezlem Trůn je však prázdný; Na trůně prázdném sedí špína Nelze ji odvanout, trůn je jí tvořen Lhostejný k tobě jak plody tvých snažení Lhostejný k tobě jak bytí je k bytostem Tyčí se nade vším, v hemžení nehybný; Na trůně prázdném sedí špína Shrbený procházím těch listů kázání Půlnoc mne míjí na rychlých mracích; Sytím se čajem z přetěžké zeminy Ředím ho medem a mosazí promíchám; Krkavci za oknem v popelu původců A vločkách kyselých nad domy krouží Zatímco hnízda jim vykrádá skřet; Zástupů klanění s kouřem se prolíná Chvíle pohrdá mateřskou hodinou Ulice volají do koutů stínových Vichr mezi zdmi sílí Vidím již zrakem veškerým Nemohoucí jitro