Umbrtka - Mototaur lyrics

Odmalička nosil v malíčku značky čísla strojů celé čtvrti, poznával je podle chodu Historie závodů choval v duši jako lásku nebo smrt Plakal že musil na sedlařinu Ale nezlomná matka nepovolila: „Chceš někoho doživotně zmrzačit Sám odejít s hlavou zvlášť?“ Slýchával k snídani obědu večeři Až hřebíky v ústech přestaly bodat Kůže zpřívětila tráva zachutnala Po vojně vytáhl matku znovu na terén tajnou Vkladní knížkou — neslevila slovo: „Vyber, buď motorku, nebo mámu Zatlouct skobu s provazem dokážu!“ Pak spadla z nebe válka Peníze zhltla mouka mýdlo pár košil nový gauč Jen prospekty výstřižky příručky rostly Sladký ideál dvouválce speciál Učinil z morku olej z krve benzin Z kostí trubky z pleti smalt Z rukou řídítka z nohou gumy Z prsou nádrž z vnitřností kardan písty Z vlasů dráty z očí reflektory Z hrdla klakson z úst karburátor Z mozku mraveniště Velké ploché Z nervů asfaltky celého světa — Mluvil k nám, k stovce neopatrných pěších Jménem Autoklubu. Našel mne Z pódia… „Mámu zabili! Nevíš? V Květnu! Pomáhala barikádníkům. Jediná Rána, která tam padla.“