(Petra Huliaková) Kedy prestane sa strieľať Veď my chceme si lietať A tak stále bežím A tak stále verím Neskoro neni A svet sa zmení (Marcus Revolta) Kdo by nechtěl umět lítat Kdo by nechtěl umět žít tak Jak to pluje v našich představách V těc mích si to nepřestávám přehrávat Že svět se změní Na realné místo hromadného snění Kde mír je zákon a dobro už není jenom rčení A lidi jsou láskou zdravě přeslazeni Kde život je hra, tak zní to znění A silnější než víra je přesvědčení Lidi už ví že nežijou jeden život vyjimečně Ale jsou bytosti žijící věčně A zvladli to statečně Celou tu dobu temna Kdy světu vládla bedna A všechna ta nenávist už se nevyplaví ze dna oceánu No krása jako hra na pianu (Petra Huliaková) Kedy prestane sa strieľať Veď my chceme si lietať A tak stále bežím A tak stále verím Neskoro neni A svet sa zmení (Marcus Revolta) A chtělo by to najít už ten klíč Do světa, kde láska není jenom kýč Kde ironicky neděkujem za slzy Kde nás poháni moudrost jako vítr vlny Kde strážit žívot není strácet živost Kde učit se život je radost a hravost A netajíme slabost pro pár sekund slávy Bez potřeby zakrýt vady, zavřít brány Bez strachu k sobě pouštíme lidi Důvěra je vztyčená vlajka ať jí každý vidí Věříme znova těm ktrý nás zklamali My jsme zklamali ty kteří nám věřili Zkončilo prokletí doby Na stres a problémy se bere procházka u vody A né drogy Žádný útlum, útěk a pilulky Ale pravda, vědomí a tvořivé myšlenky (Petra Huliaková) Kedy prestane sa strieľať Veď my chceme si lietať A tak stále bežím A tak stále verím Neskoro neni A svet sa zmení Stále v bežím Stále verím Že svet sa smenííííí