Psí Vojáci - Píseň II lyrics

Strašné je být ale jistě to nevědět vědomí mít a přesto dál kamenět Cítím, že srdce mám ale co to je, nevím radosti smutky znám ale nikam se s tím... neprobolím Jsem jenom dvůr ztemnělé útočiště můr korzo krys a galerie kanálů divadlo špíny bez opony, bez sálu Ani Boha nemám kterému bych se svěřoval a kdyby byl nechci, aby mě zachoval Prosil bych tichounce ať už mě pohřbí domy! Ať už se rozpadne v prach mé srdce nesrdce! Ale jsem jenom dvůr ztemnělé útočiště můr korzo krys a galerie kanálů divadlo špíny bez opony, bez sálu Jsem jenom dvůr odsouzenec k bytí který život zná a neví, co je žití... Tady se zarazil. Zmerčil mě. Ztuhnul, ale pak pokrčil balkony a trochu nerudně zabručel: "Ach, ty zase nespíš, Kapičko? Pusť to z hlavy. Jen jsem si zarýmoval... maličko." A nasadil svůj obvyklý nezúčastněný výraz. Nikdy jsme o té noci spolu nemluvili. Nikdo z nás nechtěl prohlubovat naše bolesti. Stali se z nás spiklenci. A to, že vysílám jeho píseň do Světa, mu nevadí. Stejně neznám poslední sloku, a ta je prý nejdůležitější...