Proč jsem ji potkal? Proč jsem ji viděl? Proč jsem se díval? Proč jsem se styděl? Její krása brala dech její úsměv taky zůstal jsem stát na schodech jenom kulil zraky Proč jsem se do očí podíval víle? Proč mi jak století přišla ta chvíle? Neschopen pohybu neschopen slova hltal ji očima znova a znova Proč jsem za ní neběžel Když šla náhle dál? Proč jsem hlavu nevěšel na místě jsem stál? Než jsem si to uvědomil trvalo to? ... Chvíli. Pak to ale bylo jasný: nejsou žádný víly.