Stojím tu před Tebou s květinou v ruce Srdce se rozbuší rychle a prudce Z pohledu na Tebe pálí mě zrak ... Chtěl bych se uklidnit jen nevím jak Chtěl bych Ti říct že Tě mám rád Pak ať se stane co má se stát Moc pro mne znamenáš snad víc než moc O Tobě přemýšlím když prijde noc Když usnu unaven zdá se mi sen Je jenom o Tobě Jen Ty jsi v něm V paměti stále si Tvůj obraz nosím Často jen o pohled Tvoji tvář prosím ... Co mám psát dál snad došly mi slova Snad měl bych to vzdát a začít zas znova Snad měl bych to zabalit jít zas o dům dál Nikdy jsem pro Tebe nic neznamenal Vím jak to dopadne to klidně Ti řeknu Byť nebude potřeba klidně si kleknu S otázkou na srdci před Tebou stojím Nevědět odpověď? skoro se bojím... Nemusíš říkat nic čtu to z Tvé tváře vidím jen smutek kde mohla být záře Klečet asi nemá cenu nic se tím už nezmění Stejně jako doufat, že se žába v prince promění. ... Neklekl jsem si. Stejně řekla ne. A taky nikdy.