Prý ta naše kapela vůbec není veselá Samé vodné, stočné, zrcadlení Jsme krajkami i pancíři, z beskydských hor kacíři Paralelní jak loděk kymácení Máme do podkroví víza, Jsme rozestlaná schýza i když kvete kvítí a slunce svítí Ona ta realita snová do srdcí nám klová A každá křídla zablátí ti a může být, Že najdu klid v bráně nocí, přestanu bdít A dá-li Bůh, rozevře se kruh, zlehka proletím Tímhle stoletím a někam vodletím A prý ta naše kapela je jak kulka do čela, Přitom Země je prý vážně místo skvělé Jak Robinsoni v matce měst, co prsty deště svírají v pěst A pozor další jinotaj to je všechno co maj', ano to je celé Máme do podkroví víza jsme rozestlaná schýza i když kvete kvítí a slunce svítí Ona ta realita snová do srdcí nám klová A každá křídla zablátí ti a může být, Že najdu klid v bráně nocí, přestanu bdít A dá-li Bůh, rozevře se kruh a zlehka proletím Tímhle stoletím a někam odletím Prý ta naše kapela i z rána půlnoc udělá, S vanilkovým nebem nevystačíš, Prý tenhle kůň má hendikep a mikrokosmos rychlý tep A až nad ránem se proradujem k pláči Tatáda tátádadá… Tatádádadá… Tádádadá… jé…