Tou cestou, tím směrem prý bych se dávno měl dát Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají Kus něhy ti za nehty slíbí a dají víc síly se prát Na dně víc dávat, než brát A i když se vleče a je schůdná jen v kleče Donutí přestat se zbytečně ptát Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou Zda couvám zpátky a plýtvám řádky Co řvou, že už mi doma neotevřou Nebo jít s proudem, na lusknutí prstů se začít hned smát Mít svůj chodník slávy a před sebou davy A přes zkroucená záda být součástí stáda Ale zpívat a hrát, kotníky líbat a stát Na křídlech všech slavíků a už jen tak ze zvyku Přestat se zbytečně ptát Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou Zda couvám zpátky a plýtvám řádky Co řvou, že už mi doma neotevřou Jestli se blížím k cíli, kolik zbývá víry Kam zvou svodidla, co po tmě mi lžou Zda couvám zpátky a plýtvám řádky Co řvou, že už mi doma neotevřou