Květy sněží na Madonu u Božího těla, není věží, není zvonů, jež bys přelil v děla, ke vší smůle není rádla k překování v meče, není vůle, jež by vládla, jenom voda teče, jenom voda teče. R: Místo mraků visí pod oblohou dlouhý bílý pruh, vraky vlaků dýchat nepomohou ochrnutý vzduch, ochrnutý vzduch. Prázdné domy, slepé dveře, šedá halda tvárnic, šumí stromy, kvetou keře na betonu dálnic, v klidu zbraní není torny bez maršálské hole, není dlaní, jež by svorny obdělaly pole, obdělaly pole. R: Místo dláta ryje do kamene měkký modrý mech, cesty z bláta, krby bez plamene, podemletý břeh, podemletý břeh. Ani noha, jež by zábla, popálena mrazem, není Boha, není ďábla, jež by přišel na zem, bojovníci s feldmaršálky pro pravdu a víru po tisíci letech války svorně hnijí v míru, tisící rok míru ...