Možná víš, co chci říct, jsem plnej vzdoru, nic víc. Možná víš, co řekneme, všechno už bylo řečené. Prosím, sfoukni za mě svíci, až nebudu mít co říci. Můžu říct, co bych rád? Řek jsem to už tisíckrát. Má to ještě smysl nebo ne? Všechno už bylo řečené. Prosím, sfoukni za mě svíci, až nebudu mít co říci. A všechno je jasné, jak se zdá, jen duše má je nejasná. A všechno už se stalo či mohlo stát a všechno už tu bylo tisíckrát. A pokud si už nemáme co říct, nezbylo nám vůbec nic. Možná víš, co chci říct, jsem plnej vzdoru, nic víc. A každé slovo, co vyslovím, může být tím posledním. Prosím, sfoukni za mě svíci, až nebudu mít co říci. Prosím, sfoukni za mě svíci, až nebudu mít co říci. Možná ji spolu sfoukneme, všechno už bylo řečené.