K večeru la k vodě tam, kde největí je hloubka Ve tmě les hrozivě mlčel, ale já tam na ni ivý nečekal... nečekal... v stínu skal. To ticho zabíjelo, z tůně vedl provaz, netahej ho z vody, Světlem měsíce právě odlétal noční motýl v dál... motýl v dál... letěl v dál. V dálce nám křídly máv' A smál se nám, kurýr zlých zpráv A ty ses ptala, co pro nás tam v dálkách ten přízrak znamená... e jsi marná a ztracená. Netahej ten provaz z vody, neví, co se v tůni skrylo, Co se ve tmě přihodilo, kdy jsem k tobě lesem pospíchal... pospíchal ... v stínu skal. V dálce nám křídly máv' A smál se nám, kurýr zlých zpráv A ty ses ptala, co pro nás tam v dálkách ten přízrak znamená... e jsi marná a ztracená.