Duše má cynická je introvertní, gotická, K modlitbám kritická, k lacinejm cetkám skeptická, V náladách mystická, má duše je bizarně estetická. A tvoje zášť je typická, zvlášť ve svým vzteklým šovinismu klasická. A tvoje zášť je typická, chápu to tak, že kýčovitě tragická. A tvoje zášť, ke mně zvlášť, svým způsobem je zvrhle hysterická. Tak máš-li chuť, tak seber kámen a utluč to ve mně, utluč to, buď první, kdo hodí kamenem. Tak máš-li chuť, tak pro svůj klid nech spálit moje tělo, všechny věci, na který si spolu vzpomenem. A i když je ti doufám jasný, že spolu my dva jazykem řádových sester mluvit nebudem, Tak jednu věc ti přiznám, jsem zrůda tak potměšilá, že mě ani v pekle nechtěj, ani v pekle ne. Duše má lyrická je dekadentní, melancholická, V zálibách drastická a obskurně patologická, Sadistická, romantická, má duše je masochistická. A tvoje zášť je typická, říkej co chceš, nezdravě realistická. A tvoje zášť je typická, zvlášť ve svý přízemnosti fetišistická A tvoje zášť, ke mně zvlášť, na můj vkus oplzle fanatická. Tak máš-li chuť, tak seber kámen a utluč to ve mně, utluč to, buď první, kdo hodí kamenem. Tak máš-li chuť, tak pro svůj klid nech spálit moje tělo, všechny věci, na který si spolu vzpomenem. A i když je ti doufám jasný, že spolu my dva jazykem řádových sester mluvit nebudem, Tak jednu věc ti přiznám, jsem zrůda tak potměšilá, že mě ani v pekle nechtěj, ani v pekle ne. Cejtíš mě, tady mě máš, zvrhlej spratek, tak mě znáš, Ten pohled není nic, o co bys stál, už vidím rudě, tak zdrhej... dělej...