Nemůžeš ji vidět, chytit, Ani slyšet, ani cítit, Leží pod horou a za hvězdami A vyplňuje prázdné jámy. Je tu první - a znovu následuje, Končí život, smích usmrcuje. V tváři modré, oko září Vstříc oku v zelené tváři "Připadají stejné obě," První oko praví sobě. "Jenže druhé z hloubky vzhlíží Na mne, oko v téhle výši." Žere všechno, hltá celé světy, Stromy, ptáky, zvířata i květy Hryže železo, i ocel stráví Na prach drtí tvrdé skály Svrhne krále, města rozboří Se zemí srovná všechna pohoří. M.I., převzato, K. II, ž. VIII, verš 177-194 Český překlad - Insania