Cesta je u konce, křídla uhnívají Pozdrav přicházející nový den Teď umřely všechny tvé sny Nevím, jak říct, jak moc jsem měl Ten život rád Zarůstám do ledu, můžu jen čekat Nezkoušej křičet "Ne!", když přichází Zima, vzpomeň si na své Sto let staré dětství Příroda tě volá a pláče Chce tě zpět do svého lůna Tak se připrav... konec je začátek A pohřební buben mi zní nějak vesele... Přeji ti dobrou noc, Když zavíráš oči před sluncem Přeji ti dobrou noc, Když si tě příroda bere zpět Přeji ti dobrou noc, Když tě zase objímá stará dobrá země Přeji ti dobrou noc, Když tě tam všichni vítají. M.I., K. II, ž. IV, verš 71-91