Tenkrát na začátku, když jsi prožil první den Tvoje máma měla dlouhý vlasy Jako závoj ptačích per Černých havranů, kteří táhnou životem Křídly víří prach, zahánějí strach Byly vším, co's tehdy měl V řekách osudů zkoušíš hádat příští směr Kudy bárka tvá se nechá vést Kdo by veslem vládnout chtěl Jako poprvé, jenže dnes Už víš to své Kolem letí čas Prásknul bičem zas Tohle není v moci tvé Pláč milenců, osud blíženců I smích lehkých dam Smutek prázdných rán Tvůj vlastní svět I těch pár krátkých let I křik černých vran Spoután či nespoután Píšu prstem v písku hesla Která změní svět Jenže další vlna za vlnou Smazává i těch pár vět Kdo je spravedlivý, kdo je zlý A kdo jsem já Dveře otvírám dovnitř Posílám kouzla dobrá i zlá