Na slova jsi skoupá Chceš vymazat smích Do vočí ti vlítne pláč Jako příběh z knih vše se zamotá a já Zase se trápím! Zdála ses mi stejná Stejná jako dřív Holka s vůní ve vlasech Na kterou jsem kýv' Vše se zamotá a já tuším v zádech stín Ten, co mě nutí dál! Když se mi zdáš Pak chci, ať mě máš až do rána A v dlaních tvých rozbuší hřích srdce mý Když se mi zdáš Pak chci, ať mě máš až do rána Když se mi zdáš! Čím se člověk spálí Má uhasit žár Mě to táhne za tebou A znám tě minut pár Vše se zamotá a já tuším v zádech stín Ten, co mě nutí dál! Když se mi zdáš Pak chci, ať mě máš až do rána A v dlaních tvých rozbuší hřích srdce mý Když se mi zdáš Pak chci, ať mě máš až do rána Když se mi zdáš! Ústa tvá jsou nejdál Dál, než jsem si přál Že teď můžeš odejít Toho jsem se bál Když se mi zdáš Pak chci, ať mě máš až do rána A v dlaních tvých rozbuší hřích srdce mý Když se mi zdáš Pak chci, ať mě máš až do rána Když se mi zdáš Když se mi zdáš Když se mi zdáš Když se mi zdáš!