1. Od pluhu na hrad kráčí směle
Přemysl, pozván Libuší,
Národu svému by stál v čele,
Jak se to dělá, netuší.
Ze sna se zjevil, k městu hledí,
Jehož sláva hvězd se dotýká,
Oplývající mlékem, strdím,
Sto věží a samá putyka.
2. "Přemysl na Hrad!" národ volá
V té naší zemi bohaté,
Hitler všech zahrad s hlavou vola,
Jen jeden stupeň ke zlaté.
Od pluhu na Hrad kráčí směle
A pak, že mu to nesluší,
Už máme svého velitele,
Co umí hladit po duši.
3. Zamyšlen, při pohledu k hvězdám,
Kterých se sláva dotýká,
Tuhletu hvězdu ale neznám,
Pořád mi někam utíká,
Za oknem postava se krčí,
Posílá pozdrav z vesmíra
A Lajka při krmení vrčí
Na hrdinu Vladimíra.
Rf.: Vladimír Remek, Podlaha Přemek
V té naší zahrádce
Máme se jak v pohádce
Vladimír Remek, Podlaha Přemek
V té naší zahrádce jak v pohádce!