Atrament:
Mezi kopci cesta je klikata, ja wzdelani jdu wstric
tot mezer mych bud zaplata jiz stestim rudne lic!
Cesta poznani je trnita, jak zeno od plew oddelim?
Wez zamku z dalky mne wita s medenym cimburim.
Za sebou mam jiz cesty kus, hle Gasthaus dreweny
a na nem napis di:"Zum Spiritus" uz ten nazew pekne zni!
Zde zawazadla ma tak tezka jsou a plna knih,
je wemte prosim nahoru ja spat chci w podkrowi...
A na stul noste hbite jen ja w Praze naposledy jed,
a taky nejakej alkehol co naladu by zwed!
Kdo ke me si tu priseda? Me zdrawi jmenem mym?
As stoleta to starena ja pobouren jsem tim!
A karty rozlozene na stolku nahle zrim
w mistnosti zakourene cistym konopim!
Zdeseni me swerchowane jak minulost mou zna
ja znati chci wsak dokonale co budoucnost mi da! Kartarka:
"Zde je kral a wedle spodek." Atrament:
"Co to znamena?" Kartarka:
"Pan urozeny ti asi natre zadek." Atrament:
"A co bude dal?" Kartarka:
"Objednas-li koralku, wzapeti hned zwime,
budes-li hlawu miti na spalku, anebo stesti w kline!" Atrament:
Jiz dost mam, babo, reci twych, ja okultista jsem!
Do karet sice newidim, wsak wim co s ziwotem!
A w senku napis rumelkou: "Et Zum Spiritus Tuo"
tam ja se sklenkou swou ted budu zpiwat duo!
Jak z cisteho nebe blesk opojen zj**em diwky krasne
w mych ocich tkwi tech zraku lesk I bokuw twary jasne!
My probdeli jsme celou noc I loze zrana prazdne
kdyz stolek swou nam skytal moc pri zaklinani sprawnem!