Nemůžu jíst a spát a žít, nemůžu tomu utýct, Chce to mě, má to hlad, chce to víc, mnohem víc. Jsem na to sám a mám ti chuť teď něco říct, Možná už mám jen pár dnů chci to hnát co to jde. A chce to víc, a křik, a krev, dává znamení, Tak zatni zuby, no tak, ukaž, co v tobě je. A chce to víc, a křik, a krev, tu zvlášť ocení, Tak nastav krk, provedem, drobnej rituál. Možná už mám jenom pár dnů, Musím to hnát v jeho jménu. Jdu cestou bez konce, jsem bohem pozvracen. Ukaž mi, co v tobě je, ukaž se, vyvrhnu tě. Naposled tě políbím, pak s láskou vykrvím. Vykrvím jako jehně, hlodá to, je to ve mně. Potkan v hlavě! A chce to víc, a křik, a krev, dává znamení, Vyhlodává mě to zevnitř, má to puzení.
Cítím se bejt jistej víc v jeho jménu, Slyším ho škrábat vztekle na mou lebeční stěnu. A naposled, možná, nocí se projdeme městem, Potom si dám s chutí srdce tvý s chřestem. A naposled tě já na tvář políbím, Potom tě sám jako jehně s láskou vykrvím. Možná už mám jenom pár dnů, Musím to hnát v jeho jménu. Jdu cestou bez konce, jsem bohem pozvracen. Ukaž mi, co v tobě je, ukaž se, vyvrhnu tě. Naposled tě políbím, pak s láskou vykrvím. Vykrvím jako jehně, hlodá to, je to ve mně. Potkan v hlavě! Nemůžu jíst a spát a žít, nemůžu tomu utýct, Chce to mě, má to hlad, chce to víc, mnohem víc. Jsem na to sám a mám ti chuť teď něco říct, Tak nastav krk, provedem, drobnej rituál.