Jsme hrstka vyprahlých bloudících duší A potloukáme se Pouští beznaděje Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť. Putujeme obrovskou opuštěnou zemí Občas upřeme svoje oči plný písku k obloze Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť
Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť. Bože, tvé falešné sliby nám působí bolest Pokud není naděje, neslibuj déšť Neslibuj déšť, prosímtě, neslibuj déšť Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť. M.I., K. III, ž. VI, 120-131