Daleko za ochranným štítem města,
Za který se živý nikdy nedostaneš
Daleko za odpadištěm starých rezavých strojů,
Které tvoří hranice města
Tam zemi ovládá plesnivý sliz
Rozlézající se na všechny strany
A výkřiky hrůzy z obklíčeného města
Letí nekonečným vesmírem
A sliz se rozpíná
A sliz se snaží dostat dovnitř!
Země ticha, kterou ty nikdy nespatříš
S mrtvými stromy utopenými v nasáklém prachu
S potoky prýštícími z otráveného povrchu
Tvořícími hnisavá jezera
Tam zemi ovládá plesnivý sliz
Rozlézající se na všechny strany
A výkřiky hrůzy z obklíčeného města
Letí nekonečným vesmírem
A sliz se rozpíná
A sliz se snaží dostat dovnitř!
Od chvíle, kdy z moře vylezly
První cáry kalného slizu
A vykřikly k chladným hvězdám:
"Já jsem člověk!",
Vládne Zemi plesnivý sliz
Rozlézající se na všechny strany
A výkřiky hrůzy z obklíčeného města
Letí nekonečným vesmírem
A sliz se rozpíná
A sliz se snaží dostat dovnitř!
M.I., K. II, ž. VI, verš 123-152