[Idea]
Svět se tváří chladně jak pohledy v čekárnách
Nevypínej naší hudbu, kurva nech nás hrát
Já sám běhám na trati a vím o překážkách
Lítám větrem svobodně jak vlajka, kurva nech nás vlát
Musím poslouchat beaty místo lidí
Ignoruju, ?sellim? vlastní město v místnosti
Vím, co je to ukrást rodičům víc než jen prachy a to je síla v důvěru syna
Sorry mami, sorry tati
Tóny jsou jak nádechy a výdechy jsou útěk ven
Nevidím nikoho, ale slyším hlasy zpoza stěn
Seru na piccolo, chci tuplák, tumáš
Co zas je?
Nikdy jsem nechtěl víc než dokážu strávit, vysrat
Věř, že jsem slyšel víc hejtu než lásky
A možná proto jsem se vždycky vrátil zpátky
Ztráty mi daly víc než milión na účtech v Seychelách
Dostal jsem pokání, aniž bych slyšel otčenáš
Ve jménu otce, syna, Fatta, labelu, to jsem já
90 procent nenávisti zkrocená a zbylá desítka je nervózní a zpocená
Dělám hudbu kvůli sobě, kurva už víš kdo jsem já
Sundám dres, nade mnou jsou jenom Google Maps
Nepatřím pod tvůj tým, G, adoptuj si koho chceš
Zabiju stres, už nechci víc, to je ta odpověď
Ukazuju mír, nech mě jít, zhasni tu pochodeň
Na cestu si svítím sám, stačí mi znát směr
Neptám se nikoho, lidi jsou rádi za ?pár?
Ser na to, kdo bude stát při mně až to vydáme
Když stoupáme níž a níž, až k předstávám
A vnímáme ty, co stály s náma, když jsme nebyly nahoře
A ty co byly nahoře ty seru, nemám v záloze nic
Ani ten čistý štít, stačí když mi pustíš beat a necháš to na mně
Nech nás jít
[Václav Rouček]
Nech nás snít, nech nás mluvit našim jazykem
A zpívat budu kterým budu chtít
Nech mě dělat to, co budu milovat
Až dokud budu žít
Přes noc a přes den nemoct spát, protože musím bdít
Došli jsme tak daleko, až tam, kam ty by jsi nikdy nedohlíd
Až tam, kam ty bys nikdy nedolítl
Nech nás snít, nech nás snít, nech nás snít
Nech nás mluvit našim jazykem
A zpívat budu kterým budu chtít
Nech mě dělat to, co budu milovat
Až dokud budu žít
Přes noc a přes den nemoct spát, protože musím bdít