[Idea]
Tady dokonalost nenajdu
Díky bohu, že tu žiju v podnájmu
Tady dokonalost nenajdu
Díky bohu, že tu žiju jenom v podnájmu
Vstávám z mrtvých jako Houdini
Znaven jako bych měl bulimii
Soudný den až v žaludku
A nestačí mi puding mít
Tak dostatkem Jaru smyju hanbu, smyju radost, smyju z těla pryč
A uniknu pod vlivem sedativ
A tak beru nůž a krájím zbytek pečiva, rozpadá se pod nožem jak rodina
A lednička mi zas nic nenabídla na výběr
Tolik supermarketů a prázdný byt
Vítej tohle je malý svět
Často sedím na lince a čumím z okna pryč
To dění je tak víc real než etikety potravin
Když jídlo nehřeje tak strčíš si ho dovnitř trouby
Život neohřeješ, nezměníš, tak ser na pozdní soudy
Sladím si tu dny, když mi chutnaj jako sůl
Pak zvednu levou nohu, poděkuju sobě za posun
Je to tak primitivní žít život složitě
Když ho žiju jednoduše tak z něj nikdy nemám požitek
Další z místnosti je šatna, ukládám tam na ramínka
Vzpomínky silné, jak vražda
Visí tam rok netknutá mikina, kterou jsme měl na sobě při útěku z Prahy do Zlína
Já nejsem patriot
Je mi jedno, kde mě zabijou nebo kde si lehnu na lino
A tak se v šatně prohrabuju tou svou bavlnou symbolizující prázdnost jako stadion pod hladinou
V chodbě jsem potkal stokrát sebe, svůj stín
A uvědomil jsem si že i přesto všechno jsem fakt hovno rebel
Sereš na bonton, sereš na svoje konto
Sereš na toho, tu a tamto a zůstaneš sám jak pener
Co má byt a kolem sousedy, co v sobě dusí disrespect a rozdávájí pohledy skrze prsty
Prsty v srsti svojich koček a psů, co jsou jen doplněk, ale nonstop stojí v popředí
Jeden je nacista, vedle něj nacista a třetí miluje extra svojí vlast, další je narcis
Smrad cítíš ze všech bytů stejně, vítej v hejně, netykej nikomu z nás, držte hubu, já chci taky spát
Usínám v ložnici a probouzím se v obýváku
Knihy zabírají prostor v tom obřím vakuu
Obklopen slovami, všude jsou slogany a graffiti a obrazy a obaly a prázdno pro masy a pro mě taky asi
Pro mě taky asi
Pro mě taky asi
Padesát metrů čtverečních života, kurva!