I nebe se někdy zametá,
aby bylo čisto v planetách.
Hvězdy padaj z nebes do polí,
jak ten kdo si příliš dovolí.
Ve stínu se kroutí bájnej had,
kterej tenkrát Evu pěkně zmát.
R:
Neboj se,
boží mlejny melou,
pomalu a jistě.
Někteří to vědí,
a další to zjistěj.
Boží mlejny melou
to zůstane stejný,
léta, věčnost celou,
melou boží mlejny!
Místo slunce déšť a záplavy,
ptáš se, kdy jen se to zastaví.
Bez deštníku hledáš zastání,
voda zatím kola pohání.
Hadí kůže, duše prevíta,
to se časem taky vychytá.
R:
Neboj se,
Boží mlejny melou,
pomalu a jistě,
někteří to vědí,
a další to zjistěj.
Boží mlejny melou,
to zůstane stejný,
léta, věčnost celou,
melou boží mlejny!
I nebe se někdy zametá...
Neboj se,
Boží mlejny melou,
pomalu a jistě,
někteří to vědí,
a další to zjistěj.
Boží mlejny melou
to zůstane stejný,
léta, věčnost celou,
melou boží mlejny!
Boží mlejny melou,
pomalu a jistě,
někteří to vědí,
a další to zjistěj.
Boží mlejny melou
to zůstane stejný,
léta, věčnost celou,
melou boží mlejny!