ZtrácÃÅ¡ se v žáru,
to já jsem Tvůj soud,
já jsem klÃÄ od Tvých pout,
soudÃm bez taláru
ty, co chtÄ›jà odmÃtnout!
Znáš jádro sváru,
já žhavě chtěl kout,
teÄ kÅ™iÄ, než jak troud
tu shoÅ™ÃÅ¡ bez poháru,
tak bolà klopýtnout!
Znám temná zákoutÃ,
kde se mÃsà pravda s lžÃ,
kde za drobných pár Ti šašek i král
ze slin jed osuÅ¡Ã.
Já znám temná zákoutÃ,
kde TÄ› vzkÅ™ÃsÃ, zrak zamlžÃ
a za drobných pár pošlou do spirál
jejich pravd a retuÅ¡Ã.
ZtrácÃÅ¡ se v žáru,
podÃvej - dým
už stoupám Ty s nÃm,
neÄekej na fanfáru,
když lháři hrajà prim!
Spoutána u stožáru,
sama jak stÃn,
Ty hloupá, Tvůj klÃn
Tě vhánà do mých spárů,
Tvé "ne" - nejhoršà z vin!
Znám temná zákoutÃ,
kde se mÃsà pravda s lžÃ,
kde za drobných pár Ti šašek i král
ze slin jed osuÅ¡Ã.
Já znám temná zákoutÃ,
kde TÄ› vzkÅ™ÃsÃ, zrak zamlžÃ
a za za drobných pár pošlou do spirál
jejich pravd a retuÅ¡Ã.
Tichem se ptáš,
nic neÅ™Ãkáš,
výÄitky vzdálený.
Tichem se ptáš,
nenaÅ™Ãkáš,
Tvý sny jsou spálený.
[Solo]
Znám temná zákoutÃ,
kde se mÃsà pravda s lžÃ,
kde za drobných pár Ti šašek i král
ze slin jed osuÅ¡Ã.
Já znám temná zákoutÃ,
kde TÄ› vzkÅ™ÃsÃ, zrak zamlžÃ
a za drobných pár pošlou do spirál
jejich pravd a retuÅ¡Ã.
Znám temná zákoutÃ,
kde se mÃsà pravda s lžÃ,
kde za drobných pár Ti šašek i král
ze slin jed osuÅ¡Ã.
Já znám temná zákoutÃ,
kde TÄ› vzkÅ™ÃsÃ, zrak zamlžÃ
a za drobných pár pošlou do spirál
jejich pravd a retuÅ¡Ã.