BránÃÅ¡ se myÅ¡lenkám mÃt duÅ¡i na prodej,
bláznÃÅ¡, chceÅ¡ mÃt jen kam dál mÃÅ™it, už to vzdej!
Léháš ve výÄitkách, chceÅ¡ hrát si? No tak hrej!
Splétáš si po nitkách svou oběť za trofej.
BránÃÅ¡ se mÃt vlastnà názor, dávno netuÅ¡ÃÅ¡,
koho vlastnÄ› vzýváš za vzor, sám se udusÃÅ¡.
Důvodným námitkám tu hroby vykopej,
tÃm vložÃÅ¡ ke kytkám svou vlastnà epopej.
Strach se Å¡Ãřà jako nádor, lék je dÄ›tský smÃch,
v rukou svÃráš detonátor ze slov vyÄichlých.
Na tak už vstávej!
Správnou chvÃli, už svou vizi zaÄÃt žÃt,
ty odkládáš.
ÄŒernobÃlý svÄ›t teÄ barvou zlÃt
už nezvládáš.
VstÅ™Ãc dalÅ¡Ãm tajenkám bys rád, jen neznáš dÄ›j,
tak v ŘÃÅ¡i divů Alenkám lžeÅ¡ jako ÄarodÄ›j.
Dávno vÅ¡em milenkám jsi k smÃchu, sám se ptej,
proÄ vtÃráš se k dÃvenkám a Äekáš pÅ™edprodej?
ZtrácÃÅ¡ sÃlu slýchat zápor, plÃ¡Ä TÄ› vydÄ›sÃ.
CÃtÃÅ¡ se jak reformátor, než ho povÄ›sÃ.
No tak vstávej!
Správnou chvÃli, už svou vizi zaÄÃt žÃt,
ty odkládáš.
ÄŒernobÃlý svÄ›t teÄ barvou zlÃt
už nezvládáš.
Jak dávno je to, kdys dýchal za svá sněn�
I v temnotách jsi věřil v rozednÄ›nÃ.
Jen už jsi vzdal ten boj, že se svÄ›t zmÄ›nÃ.
[Solo]
Správnou chvÃli, už svou vizi zaÄÃt žÃt,
ty odkládáš.
ÄŒernobÃlý svÄ›t teÄ barvou zlÃt
už nezvládáš.
Správnou chvÃli, už svou vizi zaÄÃt žÃt,
ty odkládáš.
ÄŒernobÃlý svÄ›t teÄ barvou zlÃt
už nezvládáš.