Dávám vodu květinám ve vázách že žíznivějí já vím znám tu žízeň a cítím podobnou když vzcházíš já znám tu touhu vyhnat květ vonět a krášlit svět povadlá květina ta je jako já než vstoupíš proto dám vodu svým květinám fialkám svým azalkám ty mi sám zas dáš pak ze dlaní vláhu jak květinám svým květinám co žízní vláhu jak květinám svým květinám co žízní když se únavou cítím šedivá tak růže mi půjčí nach narcis dá mi zas žlutou do vlasů i s vůní než přijdeš s novou kyticí té staré tu dávám pít do těch dob než i mě zase napojí tvá náruč proto dám vodu svým květinám zase dám vodu svým květinám vždyť ty sám mi dáváš bez ptaní vláhu jak květinám svým květinám co žízní vláhu jak květinám svým květinám co žízní