Mám v dlani vítr a vím, o čem si zpívá, znám cestu, která zbývá, až mě nebudeš chtít. Dům bílý z kopretin si postavím v zelený trávě, tam vejdu právě, až mě nebudeš chtít. Oknem zavolám duhu a budu rozplétat klid, dám na dveře štít s nápisem: soukromý byt. Pak vítr podzimní svůj z nebe zavolá stín, až sfoukne dům z kopretin, pak s ním se vznesu i já. Oknem zavolám duhu a budu rozplétat klid, dám na dveře štít s nápisem: soukromý byt. Pak vítr podzimní svůj z nebe zavolá stín, až sfoukne dům z kopretin, tak s ním se vznesu i já. Až sfoukne dům z kopretin, tak s ním se vznesu i já.