ZtrácÃÅ¡ se v žáru, to já jsem Tvůj soud, já jsem klÃÄ od Tvých pout, soudÃm bez taláru ty, co chtÄ›jà odmÃtnout! Znáš jádro sváru, já žhavÄ› chtÄ›l kout, teÄ kÅ™iÄ, než jak troud tu shoÅ™ÃÅ¡ bez poháru, tak bolà klopýtnout! Znám temná zákoutÃ, kde se mÃsà pravda s lžÃ, kde za drobných pár Ti Å¡aÅ¡ek i král ze slin jed osuÅ¡Ã. Já znám temná zákoutÃ, kde TÄ› vzkÅ™ÃsÃ, zrak zamlžà a za drobných pár poÅ¡lou do spirál jejich pravd a retuÅ¡Ã. ZtrácÃÅ¡ se v žáru, podÃvej - dým už stoupám Ty s nÃm, neÄekej na fanfáru, když lháři hrajà prim! Spoutána u stožáru, sama jak stÃn, Ty hloupá, Tvůj klÃn TÄ› vhánà do mých spárů, Tvé "ne" - nejhorÅ¡Ã z vin! Znám temná zákoutÃ, kde se mÃsà pravda s lžÃ, kde za drobných pár Ti Å¡aÅ¡ek i král ze slin jed osuÅ¡Ã. Já znám temná zákoutÃ, kde TÄ› vzkÅ™ÃsÃ, zrak zamlžà a za za drobných pár poÅ¡lou do spirál jejich pravd a retuÅ¡Ã. Tichem se ptáš, nic neÅ™Ãkáš, výÄitky vzdálený. Tichem se ptáš, nenaÅ™Ãkáš, Tvý sny jsou spálený. [Solo] Znám temná zákoutÃ, kde se mÃsà pravda s lžÃ, kde za drobných pár Ti Å¡aÅ¡ek i král ze slin jed osuÅ¡Ã. Já znám temná zákoutÃ, kde TÄ› vzkÅ™ÃsÃ, zrak zamlžà a za drobných pár poÅ¡lou do spirál jejich pravd a retuÅ¡Ã. Znám temná zákoutÃ, kde se mÃsà pravda s lžÃ, kde za drobných pár Ti Å¡aÅ¡ek i král ze slin jed osuÅ¡Ã. Já znám temná zákoutÃ, kde TÄ› vzkÅ™ÃsÃ, zrak zamlžà a za drobných pár poÅ¡lou do spirál jejich pravd a retuÅ¡Ã.