Nejradši mám, když nikam nepospíchám
jenom tak přemýšlím nad obsahem láhve, jsem to já
a když jsem sám, sem tam sem utíkám,
jako když malíř štětcem mávne, jsem to já
hraju si divadlo, jako bys tu byla,
než usnu vytvořím prostor pro štěstí, jsem to já
v něm budeš řeka, co se do mě vlila,
budeš mé město, já tvé předměstí, jsem to já
Štěstí stéká po stěnách, kde zas létáš? Po střechách?
Štěstí stéká po stěnách, kde se skrýváš? V ozvěnách?
Nebudu sám, když z láhve si namíchám
barvu jak myšlenku, jak je to snadné, jsem to já
maluju dál, když vím, že se nedočkám
kde není naděje, naděje slábne, jsem to já
nakreslím labyrint, co kdybys tu byla,
úplně potají, tam tě uvězním, jsem to já
pak budeš barva, co se do mě vpila,
budeš mým městem, já tvým předměstím, jsem to já
Štěstí stéká po stěnách, kde zas létáš? Po střechách?
Štěstí stéká po stěnách, kde se skrýváš? V ozvěnách?
Štěstí stéká po stěnách, kde zas létáš? Po střechách?
Štěstí stéká po stěnách, kde se skrýváš? V ozvěnách?